Domácí slivovice z dubového sudu aneb soudková slivovice

Sepsal jsem pár svých postřehů, protože jsem měl sám problém zjistit nějaké podrobnější informace.

S myšlenkou slivovice zrající v dubovém sudu jsem si pohrával dlouho. Loni nápad konečně uzrál. Mimo jiné tomu dopomohla větší úroda trnek. Jednoho srpnového večera jsem po delším hledání na internetu, výběru a váhání vybral a objednal soudek.

Nejdřív bylo potřeba najít odpovědi na tyto otázky:

Z jakého dřeva má být sud?

Já osobně jsem měl jasno, ale byl jsem od dubového sudu odrazován, protože prý není vhodný na slivovici, vhodnější je akátový. Takže jsem se rozhodoval mezi sudem z dubového a akátového dřeva.

Po hledání na internetu jsem našel:

  • Akátový soudek destilát zjemní, výrazně neovlivní chuť, proto si destilát zachová chuť ovocnou.
  • Dubový soudek destilát zjemní, předá dřevitost do chutě i vůně. Destilát směřuje k whisky.

Aby toho nebylo málo, ještě záleží na tom, jak moc je soudek uvnitř vypálený. Soudek může být vybavený i pípou. Ta je sice pěkná, ale pro delší skladování bych ji nedoporučoval. (Přece jen je to další věc, která se může pokazit.) Tolik teorie na internetu.

Jak velký má být sud?

S velikostí soudku souvisí i rychlost zrání. V menším soudku zraje destilát rychleji.

Kde soudek uskladnit?

Soudek je potřeba uskladnit na vlhkém chladném místě bez přístupu světla. Tak aspoň trošku snížíme množství, které se nám vypaří, tzv. „andělská daň“.

Nakonec jsem pro první pokus vybral dubový 5l soudek (lehce/středně vypálený), který jsem uskladnil ve vinném sklípku. 

Moje úvaha proběhla nějak takto:

Dub se přece pro sudy používá roky a já mám whisky rád. Koupil bych 10l, ale jelikož nevím, co z toho bude, zkusím radši jen 5l.

Tolik teorie. Takto jsem to provedl já.

Soudek jsem naplnil 5,2 l naší slivovice, kterou jsem si nechal naředit v pálenici na 55 %. Špunt jsem silou zatlačil do soudku. (Předtím doporučuji zkontrolovat, jestli špunt správně doléhá, můj bylo potřeba lehce oříznout.) Pak jsme soudek hodili do vinného sklepa, kde bylo 9 °C.

Slivovice odpočívala od listopadu 2018 v soudku.

Původně jsem chtěl slivovici nechat v soudku 6 měsíců, ale nakonec jsem se rozhodl slivovici po 3 měsících ochutnat a případně stočit.

Takže tedy, pokud máte úplně nový sud, ideální doba prvního stočení byla šest měsíců. Po této době měl destilát překrásnou barvu jako osmiletý rum, neztratil svoji vůni po slivovici a byl svěží a lahodný.

Martin Krupička

Únor 2019 – den D, jde se ochutnávat. (3 měsíce v sudu)

Otevřeli jsme soudek a hned krásně zavoněla slivovice s lehkým dřevěným nádechem. Po natáhnutí koštýřem je vidět, že slivovice začíná mít krásnou medovou barvu.

Vůně je velice zajímavá a příjemná. Už je cítit dřevo, ale zároveň je ještě krásně cítit trnečka. V chuti je jemná, stále převládá trnka, ale krásně se to mísí s dřevem a možná i medem (sladkost). Měli jsme možnost srovnání stejné slivovice a ta ze sudu je o 100 % lahodnější a jemnější.

Myslím, že by slivovici další 1−2 měsíce v sudu určitě prospěly, ale protože jsme nechtěli u naší prvotiny riskovat, stočili jsme ji a soudek znovu naplnili a uskladnili. Tentokrát ji necháme odpočívat déle.

Stočená slivovice má 51,8 % (změřeno lihoměrem a přepočítáno dle teploty) a ze soudku se vypařilo cca 0,3 l.

Grand Canyon

Tak jako Niagary, i Grand Canyon patří mezi věci, které člověk musí vidět. je tam spousta vyhlídek a všude se pohodlně dostanete autem. Jen škoda že nebylo víc času, jinak by za to stál i sestup dolů.

Tip: Pokud máte v plánu projet víc parků, doporučuji koupit Annual pass (80$ na rok za auto se 4 lidma).

Las Vegas

Město, které je skutečně udělané pro zábavu. Večer nevíte kam zajít dřív a jediné čím jste v zábavě omezení jsou peníze. Stihli jsme tam toho docela hodně.

Paris Las Vegas Hotel and Casino jsme si trošku zahráli a dali dobrý steak. Akorát počítejte s tím, že skoro všude jsou fronty a běžně se čeká i 45 minut, než se dostanete na řadu. Ale dostanete takové zařízení, takže můžete projít kasíno a než vás upozorní, že jste na řade.

New York-New York Hotel & Casino jsme vyzkoušeli jejich horskou dráhu, docela dobrá jízda.

Bellagio jejich fontána je opravdu úžasná a z dálky to trošku zní, jako když se střílí z děla.

Stratosphere a jejich atrakce na střeše je něco co by měl každý vyzkoušet. Pokud máte problém s výškama, tak pokud tohle přežijete, tak se už bát nebudete… 😀

No a pak jich je tam samozřejmě mnohem víc, my vše projít nestihli ale za zmínku stojí třeba takový Luxor nebo The Venetian.


Hoover Dam

Po příletu do Los Angeles jsme hned naskočili na bus, který nás zavezl do půjčovny. Tam jsme docela dlouho vybírali auto, ale nakonec jsme vzali bílé Chevy Malibu. A hned vyrazili do Victorville, kde jsme přespali v Motel 6. který byl pěkný, po rekonstrukci (navíc 10% sleva na ISIC).

Ráno jsme vyrazili směrem na Las Vegas, ale když už, tak jsme se skočili podívat na Hoover Dam.

To co vzniklo na hranici Nevady a Arizony je neskutečné. A když jsem zjistil že se jde podívat i do útrob, tak jsem neváhal.

Přelet na druhé pobřeží

Z New Yorku, přelétáme do Los Angeles s Delta Air Lines. Cena byla pěkná, ale musíte si doplácet za zavazadla a pak za jídlo v letadle. Ale to není problém si dát něco v mekáči před odletem. navíc za takovou cenu, úplně jiný přístup posádky, než jste zvyklí v evropských letech.

Photo 21.09.13 2 43 20 new

New york

Naše cestování jsme začali v New Yorku, kam jsme dorazili autobusem. Už při příjezdu na Manhattan bylo jasné že to bude něco nezapomenutelného.

Bydleli jsme v Union City, New Jersey v apartmánu, který jsme našli přes Airbnb. Doporučuji! levnější než bydlet v New Yorku a přitom jen cca 20 minut od Times Square.

První den jsme po ubytování stihli akorát krásný západ slunce v Battery Park. Pak jsme procházeli noční New York, mimo jiné po Broadway a se zastávku na Times Square.

Druhý den jsme začali návštěvou Top of the Rock, která má nádhernou 360° vyhlídku na celý NYC a hlavně park. Po návštěvě a Skype hovorem s domovem (Ano, mají free Wifi!), jsme nakoupili jídlo a šli si ho vychutnat do Central Parku. Po pár hodinách procházení parku, jsme zamířili do Metropolitního muzea umění, kde by se dalo strávit několik dní, né-li měsíců.

Třetí den nešel začít líp, než návštěvou Empire State Building. Výhled nádherný a to hlavně v noci, kdy jsme ho navštívili po druhé.

Kousek od budovy je Macy’s, který je tak velký, až to není dobrý a i lidi, kteří milují nakupovaní, to nakonec vzdávají. Tohle není místo, kam můžete přijít a nevědět co chcete koupit.

Návštěva 9/11 Memorial ve Vás zanechá něco šokujícího, všude dokola se staví, ale tam se v tichosti zastavil čas. Voda stékající po stěnách památníku celou atmosféru umocňuje.

Další povinná zastávka byla na Brooklynském mostě. Nakonec jsme prošli Little Italy a kousek Číny.

Den čtvrtý jsme zamířili na Liberty Island, podívat se na Sochu svobody, symbol Ameriky. Nestihli jsme udělat rezervaci, tak jsme si aspoň pořádně prošlí ostrůvek.

Po dalším brouzdáním městem, jsme zamířili do American Museum of Natural History. Místo nudných hodin ve školy, by stačilo několikrát zajít sem a odnesete si toho víc, než za roky nudných hodin ve škole.

První věc, na kterou si docela rychle zvyknete, je bezpečnostní prohlídka (jako na letišti) při každém vstupu na hlavní atrakce New Yorku.

Poslední den jsme už akorát zabalili, v klidu posnídali a vydali se na letiště.

Cestování po USA 2013

První co jsme prostě museli navštívit, byly Niagarské vodopády. Po drobném váhání jsme nakonec půjčili auto (VW Jetta 2,5l sport) na 2 dny, za které jsme najeli 1100 mil.

Screenshot 2013-11-05 00.07.20

 

Zážitek nakonec stál za každý ujetý galon i utracený dolar. Rozhodně jedna z věcí které musíte zažít před smrtí. Foto zde.

Závěrečná část cestování po práci, byla už o něco delší, ale přesto jsme nestíhali a museli jsme pár míst vynechat. Za 13 dnů jsme najeli cca 2500 mil a projeli 3 státy.

Screenshot 2013-11-05 00.15.16Screenshot 2013-11-05 00.21.02

 

Na to, že jsme víceméně nic neměli naplánované, jen místa, které chceme vidět, to dopadlo velice dobře! 🙂

Nemluvě o návštěvě Premium Outlets v Las Vegas a Camarillo. Zastávky, které nakonec stály nejvíc, ale i to je součást cestování.

Mně osobně se takový styl cestování líbí mnohém víc. Sice toho nestihnete tolik jak s nějakou agenturou, ale určitě toho zažijete mnohem víc. Konec konců na nejlepší věci narazíte když někde „bloudíte“…